Hrad Landštejn
Ani války proti husitům neutichlo nepřátelství mezi Leopoldem Krajířem z Landštejna Oldřichem z Rožmberka. Žižka se stal jejich společným nepřítelem.
Jedním z míst, kde měl Žižka svůj stav, byla vesnice Sedlo u Nové Bystřice. Jeho dočasným hostitelem byl zeman Byňovec. Pro Krajíře se stal Žižka "hrozným" nepřítelem poté, co stanul v čele táborských vojsk. Krajíř se roku 1420 stal oblehatelem tábora, kam si přivedl i rakouskou posilu, ale byl odtud zahnán. V červnu téhož roku chtěl Jan Žižka s táborským vojskem ztrestat tohoto nepřítele kalicha. Obrátil se na některé statky Oldřicha z Rožmberka a také Leopolda Krajíře. Po obsazení Lomnice se Žižkovo vojsko dostalo k Nové Bystřici, která náležla Krajířovi a po krátkém krvavém boji s německou posádkou ji dobylo. Město i hrad v Bystřici byly na Žižkův rozkaz pobořeny. Roku 1425 táborité vpadli do Rakous, přes jihovýchodní hranici dobyli město Retz a zpustošili krajinu kolem Dobersbergu nedaleko Landštejna, samotný Landštejn však zůstal nepokořen.
Jedenáct let bojoval Leopold Krajíř marně proti husitům, nežli se dočkal odvety za své porážky a nezdary. Bitva proběhla u Bejdova na Dyji (Waidhoffen an der Thaya) a skončila zdrcující porážkou husitů. Po smrti Zdeňka Krajíře v roce 1577 nastává na Landštejně začátek dlouhotrvajících dědických sporů, výsledkem bylo prodání Landštejna Štěpánovi z Eizingu, nejvyššímu komorníku v Rakousích.