Hrad Landštejn


hrad Ladštejn
znak pana

MENU


Nová monografie

o Landštejně

nová kniha
 
 

Sousedské boje


Hrad Landštejn drží ještě jeden nezáviděníhodný primát, kterým jsou časté spory a války se sousedy. Byly to zejména spory s pány z Hradce, a to už za Viléma z Landštejna, který vedl krutou při se svým příbuzným Jindřichem II. z Hradce.

Jindřich III. vytáhl roku 1351 se 70 jezdci do horních Rakous a tam zpustošil Hellmont, Cáhlov a jiné statky až u Lince. S kořistí se vracel domů, ale tam narazil na nepřátelský houfec. Rakušané je pronásledovali až k Hluboké a právě tam se s nimi spojil Vilém z Landštejna. Dne 16. listopadu 1351 se odehrála krvavá bitva, v níž byl Jindřich z Hradce, Petr z Rožmberka a jiní pánové zajati. Eberhard z Wallsee jich nechal několik popravit jako lupiče.

Toto neslýchané porušení zemského míru vyvolalo hněv krále Karla IV., který byl nucen vytáhnout s vojskem do pole, aby rozvášněné strany urovnal. Protáhl s vojskem rožmberskými državami a dobyl několik hradů, přitáhl až k Nové Bystřici a tam přenocoval. Jako zvolený rozhodčí sporu se král Karel postavil na stranu Viléma z Landštejna. Dne 2. května 1352 přiměl císař oba protivníky, aby potlačili svou zášť a před jeho očima uzavřeli a podepsali v Praze mír.

Leč ještě jednou a znova se rozhořel krvavý spor mezi oběma protivníky a dva roky po ukončení bojů Vilém z Landštejna umírá.

Po převzetí Landštejna Krajíři z Krajku, další generací vlastníků Landštejna v letech 1381 - 1577, tradice sporů pokračuje a hlavním protivníkem je Oldřich z Rožmberka. Spor zasahoval až do sousedních Rakous, kde hledali svářící se strany spojene. Tak se na straně Krajířů ocitl Gregor z Wllsee-Drossendorfu, Albert z Puchheimu a další. Páni z Hradce pak pustošili krajinu kolem Raabsu až do doby, kdy Heřman z Hradce uzavřel s Rakušany smír.

Období vlády Krajířů je nejvýznamnější kapitolou jeho historie. Hrad v těchto letech dostal svou konečnou a úctzhodnou rozlohu jednoho z nejrozsáhlejších hradů v českých zemích. Hrad byl změněn v náročnou a výstavnou rezidenci. Velkolepá přestavba začala v polovině 15. století vybudováním obranné věže, jižní hradby a pokračovala zvýšením obou věží a paláce mezi nimi o jedno patro. Původní románský palác byl rozšířen o další obytné křídlo s románskou kaplí.Později bylo dovršeno obestavění nádvoří mohutným křídlem renezančního paláce.


© 2005-11 JELINET | Webmaster: webmaster      XHTML 1.1 valid      CSS 2.1 valid